Faktadieđut sámegielaid birra

Olles sámi ássanguovllus leat 10 sámegiela. Riikkaidgaskasaččat go geahččá, de leat buot sámegielat áitojuvvon, duođalaččat áitojuvvon dahje measta oalát jávkamin.

Sámi giellaguovllut leat árbevirolaččat osiin Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Guoládatnjárgga rájes oarjedavvin, Engerdalii Mátta-Norggas ja gitta Idre rádjai Mátta Ruoŧas. Dán guovllu gohčodit sámegillii Sápmi.

Dat sámegielat mat eanemusat geavahuvvojit Norggas dál leat davvisámegiella, julevsámegiella ja máttasámegiella. Bihtánsámegiella, ubmisámegiella ja nuortasámegiella leat ealáskahttojuvvomin Norggas.

Vaikko leat áitojuvvon jávkamis, de sámegielat ain bissot. Doaivva lea. Sámiid gaskkas lea dihtomielalašvuohta giela ja giellaválljema ektui, ja eanet ja eanet olbmot válljejit searvat kurssaide oažžun dihtii giela ruovttoluotta maid min máttut leat massán. Guovlluin gos sámegiella ii leat geavahuvvon sohkabuolvva dahje guovtti áiggi, de váldet dál nuorra rávisolbmot sámegiela ruovttoluotta ja geahččalit várrugasat addit dan viidáseappot mánáidasaset. Ođđa sámegielat sohkabuolva sámegielat mánáiguin bajásšaddá dál.

Norgga servodat lea maiddái fátmmastan sámi kultuvrra, ja sámit miehtá riikka vásihit ahte sin kultuvra ja gielat eanet dohkkehuvvojit.

Sámegielat leat suddjejuvvon earret eará ILO-konvenšuvnna 169, Norgga vuođđolága, Báikenammalága, Sámelága giellanjuolggadusaid ja oahpahuslága bakte.

Riikkaidgaskasaččat leat sámegielat suddjejuvvon earret eará davviriikkaid giellajulggaštusa ja European Charter for Regional and Minority Languages bakte.
Eanet faktadieđuid sámegielaid birra gávnnat Store norske leksikon neahttasiiddus.